Zloděj usvědčený psem
Už to byl rok, co se Anetiny rodiče rozvedli a tři roky, co Anetě zemřel její první a zatím jediný pejsek, když ho přejelo auto. Jmenoval se Monty a byl to kříženec. Otec se odstěhoval do jiného města a Aneta s matkou se dohodli, že se přestěhují na venkov nebo na okraj města, aby si mohli pořídit velkého psa, kterého se Aneta přála. Každý den hledali v novinách, až matka objevila: ´Prodám rodinný domek 3+1. Zn.: Informace v redakci.´ Anet s tím souhlasila a tak dům koupily a odstěhovali se samý okraj města. Anet hned začala přemýšlet, kterého psa koupit. Hrozně se jí líbil německý ovčák, ale nemohli sehnat nikoho, kdo by měl štěňata. A tak se byli podívat i na štěňata belgických ovčáků. U jednoho pána, který měl 16 štěňat od dvou fen, jeden vrh malinois a jeden vrh tervueren, se Anetě zalíbilo jedno malé štěňátko. Nebylo jako jeho sourozenci, bylo menší a slabší, ale mělo viditelně delší srst a bylo chytřejší, jak se později ukázalo. Aneta umluvila matku, aby si mohla odnést právě toto štěně tervuerena. Matka se jí to snažila vymluvit, ale nakonec to se smíchem vzdala a dovolila jí ho. Aneta se domluvila s majitelem, že až bude štěněti 7 týdnů, tak si pro něj přijde. Když tato doba uplynula, šla si Aneta pro štěně. Byla to fenka a dostala jméno Jessy. Aneta začala Jessy hned cvičit a tak uměla Jess zakrátko poslouchat. Jessy vyrostla a její srst byla stejně dlouhá jako u jejích sourozenců. Jednou šla Aneta, matka a Jessy na procházku do
blízkého lesa. Procházka jim trvala asi dvě a půl hodiny a když se vracely, uviděly muže, jak vylézá oknem z jejich domku a něco si odnáší. Jessy pochopila, že ten muž něco provedl a se štěkotem běžela za ním. Muž Jessy uviděl, vytáhl pistoli a začal po ní střílet. Jessy se s pistolí nikdy nesetkala, proto se nebála, když střílel. Jedna kulka vnikla Jessy do stehna zadní pravé nohy. Jess nečekala, že by se mohl strefit a tak ji bolest překvapila, že padla a zůstala ležet v trávě. Aneta to viděla a myslela si, že je Jess mrtvá. Pomalu šla k jejímu tělu. Když k Jessy došla, všimla si, že ještě dýchá a dívá se na ní. Ihned zavolala matku, naložili ji spolu do auta a odvezli k veterináři. Ten kulku vytáhl a ránu zašil. Matka vše ohlásila na policii. Jessy se uzdravovala pomalu. První dny nechtěla ani jíst. Aneta si k ní sedala a zkoušela jí dávat kousíčky vařeného masa, ale Jess nechtěla. Přinesla jí její oblíbené suchary, nic. Piškoty, nic. Nakonec už nevěděla, co má dělat. Jednou si rezignovaně sedla vedle Jessy a vzala si čokoládu, kterou včera dostala od mámy. Začal ji rozbalovat, když Jess zareagovala na zašustění staniolu. Podívala se na Anetu a zakňučela. Aneta si to uvědomila, až když strčila první kostičku čokolády do pusy. Potom vzala další kostičku a pomalu ji podala Jess. Jessy si ji vzala opatrně z prstů a snědla ji. Aneta měla radost a tak Jessy za chvíli spořádala celou čokoládu. Anet to nevadilo, byla ráda, že Jessy snědla aspoň něco. Když přišla matka domu, jako obvykle jí něco přinesla. Něco dobrého nebo na sebe. Dneska to byly šaty. Aneta hned řekla mámě, že Jessy snědla čokoládu a obě na šaty zapomněli. Anet přemluvila matku a běžela koupit pro Jess další čokoládu. Jess pak přešla na piškoty a potom, když zesílila, začala se zase krmit svými oblíbenými granulemi. Jessy už mohla chodit a tak jí vzala Anet na procházku. Měla ji na vodítku, protože měla ještě zavázanou nohu a ona ji chtěla udržet od ostatních psů.
Když procházely okolo domků v jedné z vedlejších ulic, začala Jess zuřivě štěkat na muže za plotem. Bylo na něm vidět, jak zneklidněl a Anet si toho také hned všimla. Odtáhla Jessy pryč a doma to řekla matce. Aneta i matka zkoušely s Jessy jít okolo toho domu a její reakce byla vždy úplně stejná, i když za plotem nikdo nebyl. Jessy se úplně uzdravila. Aneta stále nechápala, proč Jess na ten dům a zahradu stále štěká. Nešlo jí to z hlavy. Jednou večer, když řekla matce, že jde spát, si sedla na postel a začala o tom všem přemýšlet. Jessy měla lidi ráda, takže ten muž jí musel něco provést. Dlouho na to myslela, až došla k závěru, že jí ublížila jen kulka. Nikdo a nic jiného. Tak si dávala dohromady ty střípky mozaiky, až vše zapadlo. Ten muž ji musel postřelit. Vždyť tenkrát měl na hlavě kuklu a nikdo, kromě Jessyina nosu, to tedy nemůže poznat. Aneta šla spát ten večer hodně pozdě. Hned ráno to také řekla matce, ale ta jí vysvětlila, že nemůže jen tak přijít na policii a říct, že je vykradl a Jess postřelil muž z té a té ulice a z toho a toho čísla. Aneta si to však nedala vysvětlit a přemýšlela, jak toho muže usvědčit. Celý den o tom přemýšlela, ale zatím na žádné řešení nepřišla. Večer, když si chystali večeři a pak se chtěli koukat na televizi, někdo zazvonil. Jessy, jako obvykle, začala štěkat, ale stačilo slovo a přestala. Když otevřely, stáli za dveřmi 2 policisté. Řekli, že chytili muže a zajistili nějaké zřejmě kradené věci a že by chtěli vědět, jestli některé z nich nejsou jejich. Máma, Anet a Jess nasedli do svého
auta a jeli za nimi na policejní stanici. Poté jim policisté ukázali ty věci a Anet hned poznala video, kazeťák a jeden jejich obraz. Matka potvrdila, že ty věci jsou jejich. Potom vzala matku, Anetu a Jessy do vedlejší místnosti. Když se podívali na vedlejší stěnu, uviděli několik mužů s kuklami na hlavách. Za jednostranným zrcadlem. Policista se jich zeptal, jestli někoho poznávají, ale Anet i matka řekli, že ne. Pak si Anet vzpomněla na chování Jessy u plotu. A řekla to policistovi, i jméno muže. K Anetinýmu úžasu jim jeden policista sdělil, že ten muž je tam také. Chtěl vyzkoušet, jestli Aneta říká pravdu. Nechal přinést od každého muže část oděvu. Každá věc byla pečlivě označena, aby nedošlo k záměně. Na pachy ostatních mužů Jess nereagovala, ale když jí dali přičichnout k bundě toho muže, začala Jess zuřivě štěkat a zaútočila na pistoli, kterou měl policista u pasu. Tomu chvilku trvalo, než se z toho vzpamatoval a nechal si vše znovu od Anet vyprávět. Když dovyprávěla, řekl jim policista, že všechny zabavené věci pocházejí právě od toho muže. Potom se matka, Anet a Jess vrátili domu a šli spát. Na muže byla uvalena vazba a později ho soud uznal vinným a odsoudil ho. Chod života u Anety a Jessy se vrátil do starých kolejí.